V krátkosti II.

A jak by řekl Horník: "Stojí to všechno za vyližprdel."

V krátkosti.

Jak by řekl Wachek: "Sere pes."

Miluju.. ..žízeň..

podívejte.. ..žízeň.. ..mám na uchu houbu.. ..žízeň.. ..miluju tě.. ..chci pít..

..Ano, zbláznila se. Definitivně. Moje babička leží v posteli, nehýbe se, má oči podlité krví a vyráží ze sebe dadaistické věty, které nedávají našim mozkům žádný smysl.

Jo, jsem neskutečně negativní.. Byli byste jiní?

Tyhle vánoce jsou bezkonkurenčně nejhorší, co jsem kdy zažila. A to ještě ani nezačaly. Nechci je slavit, nechci poslouchat koledy. Nástává čas radosti a veselosti, radujte se křesťané. Není proč. Je v tom jenom hnusná ironie. Jo, mám pár velkých problémů. Všechno se najednou rozpadá a to co ještě zbývá, půjde do háje v dohledné době.
Bolí to.

Lesní chodci

Tenhle film je o boji, svobodě, vztazích, zásadách, žebříčcích hodnot a cestách, které se vzájemně rozchází, aby se sešly někde úplně jinde. O cestách a drahách, které vedle sebe běží jako koleje vlaků. Občas se protnou, ale o to víc se pak cítí samy. O svobodě, kterou člověk cítí když se vyklání z okna. Přivírá oči, chvílemi nevidí. Stačí tak málo a ze svobody se stane past.
Lesní chodci ukazují tenkou hranici mezi svobodou a samotou.
Vypráví o smrti tak přímočaře, že když v polovině filmu zazvoní telefon, bojím se ho zvednout. S každým dalším zazvoněním se třesu čím dál víc, po tvářích se mi koulí slzy a říkám si, že se TOMU musím umět postavit. Projede mi hlavou konec srpna strávený v bytě imobilní babičky, tři měsíce návštěv v nemocnici. Otvírám dveře, bosé nohy mě studí na kamenných dlaždicích. Zvedám sluchátko. Vzdálenou tetu, která k nám občas volá, po hlase poznám, takže ani nejsem překvapená, když se nepředstaví a začne brečet. Jejího syna jsem viděla jen jednou v životě, i tak mi věta o selhání jater, bytí a nebytí připadá zvláštně tragická. Čekala jsem hovor z nemocnice. Smrt. Přišla "jen" nemoc. Odjinud.

I-Tomovi

Eliška.

Včera mě ve dvě hodiny v noci probudila poslední stopa Nanoalba. Loví mě.

"..a teď se jakože líbáme!"

říká p. a vytahuje z tašky flašku.
podívám se na plakát, kde se r. drží za koule a dochází mi, že tenhle víkend byl:
monotematický
nevkusný
neintelektuální
trochu alkoholní
hodně povrchní

..všichni to víme.
jo, jsme takoví.

a nice gig
***
zbytek si přečtěte jinde. třeba u jodie, lucouška, terezky nebo simple girls. nějak nemám náladu. ani na psaní.

Die..

..after every party..
a někdy to platí víc než jindy.
Když LMB pohltí černá.. když se trhlina na projekčním plátně zdá jako proužek krve.. když slyšíte tříštící se sklo a větu: "Hello my name is Warren Suicide... I want to take you on a night ride..." když se pod koženou bundou skrývají bradavky zalepené černou páskou.. když se na pódiu objeví Denim Sue v černé kombinéze se stříbrným ocáskem.. a když Chris Corner pije minerálku místo francouzského vína..
když je tahle party plná sexu, krve, potu, smíchu i slz..
...nemůžete se divit, když vás v půl sedmé vzbudí technik na odstavném nádraží.