Zublog

Výkřiky EGA

22.12.08

O pití a bytí

Za poslední dva tejdny jsem viděla celkem velký množství křivek alkoholních kopců. Některý z nich byly moje. Stalo se mi pár věcí, který trochu přehodnotily můj pohled na svět.
Přemejšlela jsem, jak velkou roli hraje alkohol v mým procesu zapomínání na problémy a s leknutím jsem zjistila, že tahle jeho role rozhodně není zanedbatelná.
Druhý lidi jsou zrcadlama nás samých. To je pravda.
"Ještě pivečko?" "Ale jo, slečno.."
Když si s váma všichni potýkají a začnou za vás platit, následujou dvě možnosti:

Po několika litrech piva se jako barmanka stáváte:
a) terčem sexuálních narážek a neobjektivního obdivu
b) vrbou

Ta druhá možnost je příjemnější. Alkohol odbourává zábrany a vy najednou čtete v člověku, co máte před sebou, jako v knížce. Nemusíte ho utěšovat ani mu oponovat. Stačí, když posloucháte. Jako by v dnešní společnosti byl chlast nejochotnějším a někdy i jediným prostředníkem mezi lidma v otázce vážnejch rozhovorů. Nikdo nikoho neposlouchá, hovory kloužou po povrchnu a bojí se jít pod slupku zažitejch vzorců chování. A to je dost smutný. Ve chvíli, kdy narazíte na problém, kterej vede k poskládání konkrétního člověka, se s vážnou tváří odvrátí a vy pochopíte, proč pije. Pochopíte i důvod, proč pijete vy. Což už tak příjemný není.

8 Comments:

Anonymous Terezka co ji nejde se prihlasit said...

velká pravda..
bohužel.. já to nemám až tak z první ruky jako ty, ale stačí mi jim to nosit a poslouchat jejich debaty..
ale za tebou někdy přijdu, nejdřív si udělám z tebe vrbu a pak se staneš terčem narážek:D

4:34 odp.  
Blogger matejcik said...

jo, tuhle někde jedna známá jen tak mimochodem prohlásila, že se většinou tak strašně zruší proto, aby na chvíli nemusela myslet na to, jak je všechno na piču. (a že se jí to vůbec nelíbí a takhle by se brzo dopracovala k alkoholismu)

asi to úplně nechápu a děsí mě to. není v tom žádná logika.
ale už jsem si zvykl, že nelogický jsme všichni.

7:15 odp.  
Anonymous Čik said...

Nepochopím, a nechci pochopit... chápu, ale neuchopím... uchopil jsem, ale nepochopený odešel. Což...
Dej si kafe... chlast je na hlavu... doslova... možná trochu proti hlavě...
Rozhovory v jiné dimenzi se dají vést i při kafi. Nenávídím to nenávidím...
ne... ne...

10:10 dop.  
Blogger ZuzkaBunka said...

daji. ale prjde mi, jako by to nektery lidi nedokazali. nebo je to pro ne tezsi.

11:13 dop.  
Anonymous Q.. said...

myslim ze tam az tak nejde o to ze rozhovory jdou vest se strizlivym mozkem..
Onen faktor zapomeni je tak lakavou destruktivni vyodou, ze malo kdo odola.. ja jsem neodolal.. odolavat nechci..
Ano pro nektere tak muzu byt opilcem, alkoholikem ci jinym povlem spolecnosti.. ale je to prave ta spolecnost ktera me to naucila a na kterou touzim misty zapomenout a utect od ni..

doprdele chtel bych se opit

1:07 odp.  
Blogger ZuzkaBunka said...

Q..nemela jsem na mysli tebe s tou komunikaci..
faktor zapomneni je lakavej. ale funguje vzdycky jenom chvili..

3:01 odp.  
Anonymous Anonymní said...

cheers..eleven was here..

2:29 dop.  
Anonymous Hadjucha said...

Tenhle článek je zatracená ryzí pravda, máš můj respect! Lidi se nedokazou bavit vazne, do hloubky o vaznych vecech za strizliva. Kazdy si to tutla v sobe a pak se cas od casu zboura a nekomu to vsechno vylije anebo se proste jen snazi zapomenout. Bylo by to skvele, kdyby lidi spolu zase komunikovali, sverovali se se svyma pocitama apod. A ne jen vysedavali za kompem, pac mluvit s nekym a psat pismena je nebetycny rozdil.
PS. mas to tu moc pekne a klip s le cafem je bomba:-D

5:30 odp.  

Okomentovat

<< Home