Brno hořkosladké a knihovnické

Mám se dobře. Fouká studenej vítr, mrznou mi uši a různě posedávám.
Včerejšek jsem strávila v nepochopitelně dobrej náladě zavřená v knihovně a poslouchajíc tuberkulózní kašel slečny sedící přes uličku, kterej mi vytrvale znemožňoval se soustředit na psaní formální analýzy obrazu Vidění sv. Rozálie. Konečnej čistej čas psaní práce: 2 hodiny.
..Večer jsme šli (skoro po tejdnu!) s Ondrejkom do hospody. (za odměnu)
Dneska jsem se šla učit na zápočťák, ale na křižovatce před FF mě zastihla SMSka od Terky, jestli prej NÁHODOU nejsem v Krmítku nebo v Domečku. Stačí říct, žádnej problém, na svařenej švestkovej džus si najdu čas vždycky. Zvlášť když se mám učit. Asi nemusím podotýkat, že do knihovny jsem nedorazila. Od třech do šesti jsme s Jůlinkou vysedávaly ve Trojce, otráveně vzdychaly, vyměňovaly si pohledy s kolouškama a srnečkama za barem :) a zabejvaly se antickým uměním. -Ejhle, nejen knihovnou živ je povaleč!- a pak jsem usnula při sledování baletu. Sladký víno, sladká ignorace různých druhů umění - sladký toť život uměnovědce.

Vaše jabko ve vaně (autorem příměry je Chik, s výzvama na ukázání parafráze k výše uvedeného se prosím obracejte na jeho osobu). :))