Zublog

Výkřiky EGA

4.1.08

s m v i

Znáte ten pocit, kdy vás něco vrátí do minulosti?
Tím líp, když je to úplná kravina.
Střih.
Sedím s M. v Literce u stolu s tajnou zásuvkou plnou nechutnejch pokladů jako dřív každý úterý, houpem se na vratkejch židlích s básničkama a řešíme věci, kterejm jsme se dřív chtě nechtě smály. Na stole stojí kakao. Je to dávno, co jsem se sem bála chodit sama. Je to dávno, co jsem přemejšlela, co si dám. Girl, you´ll be a woman soon.
Jenom to Jaro je najednou o něco kyselejší. Asi už jsme velký, ale dospělý nebudem nikdy. Aspoň ne v těhle čtyřech zdech. Možná ani v tomhle městě.
Tyhle fotky s tím souvisí. Nic nekup a uteč. H&M - jasná volba. Při tomhle focení nezemřelo ani jedno zvíře.
Když jsme se s M. loučily, byla už tma. V ruce prázdný krabičky od cukroví a v hlavě melancholický pocity. Domů jsme jely stejným směrem, ale s jiným cílem. Kameňák/Brno - Londýn.

1 Comments:

Anonymous Anonymní said...

Já si v Literce vždycky dávám heřmánkovej čaj.

12:06 odp.  

Okomentovat

<< Home