Zublog

Výkřiky EGA

15.8.07

Édith Piaf

Málokdy dokáže být životopisný film takhle silný. Starší pán se zvedá ze sedačky, sundavá brýle a otírá oko stejně jako ta blondýnka, co nemohla zastavit smích, když malá (slepá) Édith narazila do sloupu pouličního osvětlení. Jdeme noční ulicí, mlčíme.
Síla La Môme nespočívá ve filmařském umění, ale v příběhu. V hořkém příběhu Édith Piaf.

Non, rien de rien.
Ničeho nelituj.

8 Comments:

Anonymous Anonymní said...

Rien de rien? Vraiment? Je ne regrette dèsmaintenant :P

1:23 dop.  
Blogger zu said...

tlw: merde. nerozumim ti ani slovo :-P

11:52 dop.  
Blogger olivia said...

co to je to rien de rien podle tebe? ničeho nelituj to rozhodně není :)

3:52 odp.  
Anonymous Anonymní said...

Vypadá to zajímavě :)

3:56 odp.  
Blogger zu said...

jodie: draku nevim, co to znamena. ale je to ta psoledni pisnicka a sdeleni, ktery pro me bylo z celyho filmu nejzasadnejsi..

3:30 odp.  
Anonymous Anonymní said...

Ano, souhlasím naprosto. Já, kterej v kině bývám za chladnokrevného cynika (pokud zrovna neumírá král-žabák) jsem po tomhle filmu byl maximálně naměkko.
Je to sice zpracováno velmi volně, její život byl v některých momentech mírně jiný, ale neřeším to. Ten film není tak docela o paní Edith. On je OSLAVOU paní Edith.
Byl jsem se letos podívat na její hrob v Paříži a říkal jsem si, že osobnost jejího formátu potřebujeme

4:17 odp.  
Blogger zu said...

otazka je, co by nam osobnost jejiho formatu tady v ceskem prostredi prinesla...?

10:35 odp.  
Anonymous Anonymní said...

proc ne:)

12:39 odp.  

Okomentovat

<< Home