někdy..
..vás rozhodí i pohled z okna. Nejistota za sklem.
Jistota i nejistota ztrácí význam. Stejně jako slova. Mít i chtít. Přítomnost i minulost. Samota i společnost.
Nebaví mě tenhle stav. Skoro bych si šla někam "pročistit" hlavu. Jen tak. Vůbec nic neřešit.
posted by zu´s cells @ 16:27
8 Comments:
jasně zlato... hlasuju pro ozdravovací kůru,sice jsem se ozdravovala na rfp že ješte ted poslouchám historky a objevuju novy modřiny ale zato me opouští muj milovany hlas:( ale cejtim se hodně podobně jako ty... a kancelářská krysa jsem taky:D juu
tak jo, zacinam se ty ozdravny kury bat :)
ty ses taky krysa? a co delas, ty muj hlodavce? :D
Doplnuju klub kancelarskych krys.
Moc peknej post. Ta zoufalost, ten masochismus, och! Ja uz taky nechci zit!
Jsem taky kancelarskej krys a to navic jezdim do kanclu kazdej tejden 160 km a v miste docasnyho bydliste travim 4 dny plny vakua. No jeste ze nemam vlastni blog, kde bych se moh taky vyfnukat. Aspon to zaplevelim tady, hehe :P
tlw: ses zlej, voe :D
super, netusila jsem , ze svet je jedno velky klubko krys. nebo tusila? fnuk?!? :D
zuz: neboj se víly nic:D:D:D dyt už to znáš.... no jo kryska bez kostymku... podporuju mladé architekty a kopu se do řitě:D
mlade architekty? hmmm. :)
jojo;-) zajímavé je to
Okomentovat
<< Home