Zublog

Výkřiky EGA

1.2.07

Slunce svítí, bude hezky...

Až se jednou potkáme na ulici mezi domy
Možná že se poznáme tahám s sebou svoje viny
Až se jednou potkáme v kavárně mezi stoly
na chvíli sedneme máme spolu rozhovory

O žití o pití o hladu
Já nerozvážný
Marnosti víře zázraku
Já nerozvážný
O žití o pití o hladu
Já nerozvážný
Marnosti víře zázraku
Já nerozvážný
nerozvážný
anděli

Ještě jednou si přetáhnu peřinu přes hlavu, zaklapnu knížku a ponořím se do světa ve své vlastní hlavě. Otevřu oči, kolem mě je růžová tma, která dokonale splňuje mojí představu lidských útrob. Přemýšlím o svých vinách, o budoucnosti a obrazech, na jejichž přenos do reality nemám energii ani náladu. Jo, byla jsem vždycky egoistická.
Your joy is my low. A platí to i naopak.

1 Comments:

Blogger Marek said...

oh yes!

10:21 odp.  

Okomentovat

<< Home