Zublog

Výkřiky EGA

1.9.08

FFF - Radost z ničení a vůně tiskařský (press) barvy (zelený)

Středa - Poslední paprsky srpnový svobody mě zastihly na nádraží v Plzni. Bolely mě záda, shodila jsem batoh a svalila se na sedačku. "Karlovy Vary na ISIC." Moc se mi nechtělo, bylo mi horko a neměla jsem komunikativní náladu už od návratu z Berlína.
Na kruháči jsme se úspěšně našli.
Potřásli rukou.
Ubytovali se.
Zazelenali se.
Sklouzli do sedaček a zabořili oči do plátna.
Německej program. Mozek se rozkládá na menší části, který pobolívají. Myšlenky, snad i inspirace.
První koncert. Nic zvláštního. Trochu prázdno.

Čtvrtek - Kruhy pod očima a divnej pocit rozpuštěnej až v modři bazénu hotelu Thermal.
Tropic Thunder. Ať žije Amerika! Hallelujah!
Náhoda nás zavádí na workshop pixelace. Než stačíme vysvětlit, že jsme přišli tak trochu omylem, jsme uvnitř. Cítíme, že jsme. Žijeme. Prožíváme. Hltáme každý slovo a ráno vstáváme brzo, abysme stihli splnit úkol do příští dílny. Fresh dostává třetí rozměr. A smysl.
Vynález zkázy z nás vysává poslední zbytky energie. Hlavně z A/P/O.
Následuje mobilizace sil, Jaromír 99 & The Bombers, 100°C a Sporto, schopnost přežít spánkový deficit se opět vrací do úspornýho režimu, I usíná na schodech a já v klíně Y.

Pátek - Destrukce. Animace ničení dětské knihy. Zničení stolku cigaretou v zájmu vyššího uměleckýho principu. Dílna. Rvačka. Jiskry v očích, ztracená a znovunalezená karta.
Příjezd Tábora. Setkávání, prolínání, poletování a míjení.
Východoevropskej program a film Trainsporter s přehledem překonávájící nejhorší dosavadní zážitky z filmových festivalů.
Revolver, trailery a závěr nutící k zamyšlení v rozporu s litrama krve a tunama kulek, který lítají z plátna nad řekou.
Please The Trees. Únava. REC bar a spánek.

Sobota - Bazén a projekce industu s čistou hlavou.
Workshop. Nechci končit. Nechci se vracet z animovanejch světů.
Střih.
Milošovo filmy.
Střih.
Slavnostní zakončení.
Střih Střih Střih a pět minut slávy.
Konec. Jít dál vlastní cestou. Poděkovat a vrátit se.
Poslední večer. Fakes, Tvyks, Šroub a Taabor crew, táborák (jak stylové) ze sirek před hotelem a ulehnutí v půl sedmý ráno.

Neděle - kocovina.
Loučení, poslední setkání s Milošem, objetí, snad i zatlačení slzy a přislíbení vidění. Ztracenej Y, horko v autě, vůně knížek a cesta tam a zase zpátky.
A zpátky ..je TADY.

Děkuju všem, kdo byli TAM a kdo mě drží TADY.

1 Comments:

Blogger Chik said...

Tam i tady vracíme se zpět... nálepka Indust na jablku značí vzpomínku,kterou nechci ztratit... tak jest

7:10 odp.  

Okomentovat

<< Home